CHIENS - 1.8.7. MYSELF
Francouzský vyhlazovák. Nahrubo nemletý torza grindcore, fastcore a powerviolence v dokonalém poměru. Deska, která vás nenechá oddechnout. Nesmlouvaná, rytmicky neskutečně nadupaná s mixem podepsaným Kurtem Ballouem.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mezi moderní japonské prozaisty nepatří jen v současnosti velice oblíbený Haruki Murakami, ale také jeho jmenovec Rjú. Podobně jako jeho známější kolega, i on se „V polévce miso“ nechává inspirovat podivuhodnými zvyklostmi a stereotypy Země vycházejícího slunce, a stejně jako u zmíněného Harukiho nacházíme také v jeho díle nádech tajemna a psychologična. Hlavním hrdinou jeho – do češtiny prvního přeloženého – románu je mladík Kendži, přivydělávající si jako průvodce zahraničních turistů, kteří hledají zábavu a sexuální povyražení v nočním Tokiu. Ačkoliv je zvyklý na ledacos, setkání s Američanem Frankem jej ohromí; prvotní překvapení se však postupem času mění ve zděšení a strach o vlastní život. Důvodem ke změně přístupu je nevyzpytatelné Frankovo chování, a především pak obava z možnosti, že by Američan mohl být pachatelem série brutálních vražd, které v současnosti otřásají městem… Murakami na thrilleru, odehrávajícím se na pozadí současného Tokia, vykresluje rysy japonské kultury a mentality, díky čemuž je román i určitou (a nutno podotknout, že velice zdařilou) sondou do psychologie tamější společnosti.
8 / 10
Vydáno: 2008
Vydavatel: Argo
Rjú Murakami: V polévce miso. Přel.: Jan Levora. Praha : Argo, 2008. 203 stran. ISBN 978-80-7203-977-7.
Francouzský vyhlazovák. Nahrubo nemletý torza grindcore, fastcore a powerviolence v dokonalém poměru. Deska, která vás nenechá oddechnout. Nesmlouvaná, rytmicky neskutečně nadupaná s mixem podepsaným Kurtem Ballouem.
Bavorští BLACKEVIL jsou takový Eintopf stylů tvrdšího metalu. Je tam od každého trochu, nejvíc heavy a thrash, ale i dalších ingrediencí jako speed, black, death. Jsem ve stádiu rozvažování, zda je za tím složitější koncept, nebo je to jen Eintopf.
Příjemně energický, hravý a silový progresivní metal plný i výrazných melodií. Hudba nezastírající inspirace u CONCEPTION nebo KAMELOT, perfektně prezentovaná a doplněná dominantním vokálem ve stylu Roy Khana. Cílová skupina je tím jasně definovaná.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
Minule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.